Již více než dvacet let existuje státem regulovaný spořící produkt, umožňující dlouhodobé a relativně bezpečné ukládání peněz. Penzijní připojištění, nebo lépe řečeno spoření si podle zákona mohl sjednat kterýkoli občan ČR starší 18 let, rovněž občan jiné země EU s trvalým pobytem v ČR nebo účastník veřejného zdravotního či důchodového pojištění v rámci ČR. Toto spoření bylo v r.2013 nahrazeno novým doplňkovým penzijním spořením. Úspory klientů se účetně vyčlenily z penzijního fondu do Transformovaného fondu spravovaného penzijní společností.
Jak nás fondy okrádají
Na transformaci fondů by nebylo nic neobvyklého či namířeného proti lidem, kdyby nebylo jiného opatření, které poněkud deformují tvrzení o bezpečném ukládání peněz. Všechny velké fondy si totiž každoročně vylepšují své hospodaření o stamiliony korun tím, že zvyšují poplatky za správu peněz ukládaných klienty. Zvýšení poplatků není malé, neboť je to o jednu třetinu. Poplatky se týkají pevné části, která se vypočítává z objemu uložených peněžních prostředků. Naopak klesá část odměny fondům, která je navázána na jejich výkon. Penzijní fondy totiž již několik posledních let nic nevydělávají.
Hospodaření fondů
V roce 2015 vykazovaly fondy výnos pohybující se po většinu roku v průměru kolem jednoho procenta. Pokud by teoreticky vzato nové sazby poplatků platily již loni, tak by fondy vydělaly zhruba půl miliardy Kč navíc, což je zhruba jejich výdělek za dva měsíce.
Poctiví lidé, kteří si ukládají své peníze do fondů, jsou tak okrádáni. Podle novely zákona o doplňkovém penzijním spoření platné od 1.1.2016, se penzijním společnostem povoluje možnost účtovat si za správu klientských peněz poplatek až 0,8 % z výše majetku, což je právě ta jedna třetina. Pro konkrétní představu o výši prostředků a vygenerovaných zisků pro fondy je třeba uvést, že „Transformované fondy“ spravují cca 92% veškerých penzijních úspor občanů ČR, což znamená zhruba 330 miliard korun.
