Nezaplacené platby na výživné půjdou z rozpočtu

Výživné patří k nejčastějším předmětům sporů, které řeší v rámci civilního řízení naše soudy. Pokud povinná osoba výživné neplatí, znamená to citelný zásah do rozpočtu zejména osoby, které je po rozvodu svěřeno dítě. Jelikož se tímto způsobem nedaří morálku některých povinných napravit, přišel stát s opatřením, že výživné se při neplacení bude hradit ze státního rozpočtu a poté bude na povinném vymáháno.

Zálohové výživné

Konkrétně se mluví o tvz. zálohovém výživném, které by stát v podobě zálohy vyplatil pečujícímu rodiči, aby jeho dítě nestrádalo, když povinný rodič neplatí alimenty. Návrh tohoto zákona loni neprošel Sněmovnou, a tak jej ministryně práce a sociálních věcí předloží zřejmě v nězměněné podobě letos znovu. Smyslem zákona bude vyplacení zálohy na výživné, která pak bude z neplatiče vymáhána. Jeho přijetí je pravděpodobné a hovoří pro něj dva silné argumenty.

Prvním je, že vláda se v programovém prohlášení zavázala takový institut vytvořit a druhým je skutečnost, že je stále hodně dětí, které vinou rodiče, jenž jim upírá výživné, zažívají autentickou chudobu. A návrh je zaměřen jen na chudé rodiny. Zálohové výživné v maximální výši může dostat jen dítě, jehož rodinné torzo nemá příjmy vyšší, než 2,7 násobek životního minima. Pro „rodinu“, tvořenou jedním rodičem a jedním předškolákem je životní minimum 4880 Kč. Hranice čistého příjmu, pod kterou by tedy bylo možné o zálohové výživné žádat je 13176 Kč. Částka 2500 Kč není příliš vysoká, ale odpovídá průměrným alimentům u nás.

Názory jsou různé

Oponenti namítají, že pokud vymáhání alimentů na neplatičích vezme do svých rukou stát, povede to k další nezodpovědnosti povinných rodičů sami k sobě. Pravdou také je, že až jedna čtvrtina těch, kteří by mohli a v zájmu dítěte měli žalovat druhého rodiče kvůli neplacení alimentů, skutečně věc k soudu žene. Jenže je tu otázka toho, že obyčejný člověk má ze soudu strach, který se ještě zvyšuje, když má žalovat bývalého partnera. Další věcí je, že to bude pro stát znamenat odhadovanou zátěž 700 milionů korun, jejichž návratnost bude mizivá. Proti všem pochybám zde však stojí dítě, které si své rodiče nevybralo. Výživné je prostě odjakživa určeno jemu a ne rodičům.